5. 3. 2024
|Nejmladší biskup v republice se minulou sobotu ujal své diecéze. V litoměřické katedrále sv. Štěpána přijal biskupské svěcení dvaapadesátiletý Stanislav Přibyl.
Zaplněnou katedrálu i věřící na Dómském náměstí v Litoměřicích, kteří slavnost sledovali na velkoplošné obrazovce, pozdravil předchůdce nového biskupa Jan Baxant. Hlavním světitelem v pořadí 21. litoměřického biskupa byl pražský metropolita Jan Graubner, spolusvětitelé pak biskup ze sousední eichstättské diecéze Gregor Maria Hanke OSB a biskup Jan Baxant.
Kázání se ujal vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn (79) – nejprve česky, pak přešel do němčiny se slovy: „Omlouvám se, že to nebude česky, i když jsem tu doma.“ Jeho rodina byla ze zdejšího zámku Skalka u Vlastislavi po válce vysídlena (více na str. 2). „Budeš biskupem diecéze, která má pohnuté dějiny, v nichž se zrcadlí dramata českých a evropských dějin,“ připomněl kardinál Schönborn novému biskupovi a obrátil se i k věřícím: „Děkujeme dost za to, že dnes smíme svěcení biskupa Stanislava slavit ve svobodě?“ Jeho promluvu přinášíme na str. 6.
Po obřadu svěcení a liturgii následovala řada pozdravů. Starosta Litoměřic Radek Löwy přivítal nového biskupa v narážce na jeho dosavadní působení v diecézi: „Vítejte doma a vše dobré.“ Připomněl též, že nový biskup se ujímá vedení diecéze, v jejíž katedrále sídlí kapitula založená v roce 1057 knížetem Spytihněvem II. Její vznik a existenci potvrzuje vůbec nejstarší listina na našem území, v níž je vepsaná i první doložitelná česká věta.
Slovo na závěr patřilo samotnému biskupu Stanislavu Přibylovi. Děkoval hned po Pánu Bohu svojí mamince: „Je tu s námi a pro mou víru toho dost udělala a taky kvůli tomu musela dost vydržet. Chci poděkovat i svému tatínkovi, který zemřel již před dvaceti lety. Jeho láska k hudbě na mě přeskočila, a ačkoli to jistě nezamýšlel, přivedla mě od varhan až sem.“ Katedrálou zněl dlouhý potlesk.
„Nikdy bych nevěřila, že ve svém duchovním povolání dojde až k biskupskému svěcení, že ho někdy uvidím na katedře s mitrou,“ uvedla Ludmila Přibylová později pro KT a přiblížila, co v katedrále prožila: „Promítala jsem si celou jeho životní cestu. Říkala jsem si s údivem, že u Boha není nic nemožného. Z kluka varhaníka je biskup. Mám pořád velkou radost, už týdny od jeho jmenování. Věřím, že novou roli zvládne, a já se budu modlit a obětovat za něj všechny neduhy stáří, aby uměl využít všechny své talenty,“ zdůraznila.
Vedle řady díků, které Stanislav Přibyl v katedrále pronesl (mj. spolubratřím redemptoristům, předchůdci Janu Baxantovi a jeho generálnímu vikáři Martinu Davídkovi), představil nový biskup i své „alter ego“, tedy generálního vikáře P. Radka Jurnečku (rozhovor s ním v diecézním zpravodajství na str. 4).
Zpěv a hudební doprovod slavnosti zajistili Vepřekův smíšený sbor, Svatohorský chrámový sbor, Collegium hortense a Žesťové kvarteto Hudby Hradní stráže a Policie ČR s dirigentem Janem Zástěrou, Capella Ornamentata a spojené sbory litoměřické diecéze. U varhan se střídali Ivana Kylarová, Pavel Šmolík, Jaroslav Tůma a Martin Bernreuther
Při setkání s novináři Stanislav Přibyl ocenil, kolik lidí na slavnost dorazilo. „Obvykle se taková sešlost shromáždí až při pohřbu – a to si to ti lidé většinou moc neužijí. Já prožívám radost z lidí už zaživa,“ zažertoval. Prozradil, že silným momentem při obřadu je mít nad hlavou otevřený evangeliář, podobně tak pomazání olejem či předání mitry, prstenu a berly, vnějších znamení biskupské služby. „Neprožíval jsem ani strach, ani trému. Užil jsem si to, snad v životě se mi nic tak pokojného nestalo,“ přiblížil nový biskup.
V Schönbornově homilii pro něj nejsilněji zazníval apel k životu „dnes“, tedy tady a teď. Prací v přítomnosti a volným tempem chce také zahájit svou biskupskou službu. „Nepřišel jsem dělat ani frajera, ani revoluci. Spousta dobrého se tu daří a chci na to navázat. Práce bude hodně, jsem poslán ke všem lidem v litoměřické diecézi, nejen k těm, co chodí do kostela. Nejsem ale Emil Zátopek, abych začal sprintovat. Nemám natrénováno. Možná to bude ze začátku vypadat jako pomalý běh,“ pomohl si příměrem z maratonské disciplíny. „Do důchodového věku mi zbývá 23 let. Nechci být schválně pomalý, ale pracovat s rozvahou, abych ještě za deset, dvacet let měl dost dechu. Zkrátka je důležité nepřepálit začátek.“
Jaké budou první kroky nového biskupa, si ujasňoval v době uzávěrky KT v pondělí, kdy začal jako biskup také pracovat. „Hned ráno se sejdeme na biskupství s nejbližšími spolupracovníky a domluvíme se, co bude to první a nejdůležitější,“ naznačil.