20. 2. 2024
|Je odříkání termín, který patří do dávnověku, praxe vyhrazená jen asketickým mnichům a poustevníkům? Jak si k tomuto nástroji duchovního rozvoje najít cestu dnes? Zamýšleli jsme se s jezuitou a studentským kaplanem P. JANEM REGNEREM.
Slovo „odříkání“ jako by se dnes nejen z obecného povědomí, ale i ze slovníku katolíků poněkud vytrácelo. Vždyť, jak slýcháme v kostele, „o samotný půst ani tak neběží, jde o jeho smysl“. Má ještě odříkání jako postní praktika svou váhu? Souhlasím, „odříkání“ nezní moc moderně. Souhlasím také, že odříkání nemá být nějaké samoúčelné sebetrýznění. Je to ale dobrý prostředek na cestě k větší vnitřní svobodě. Kvůli naší nenasytnosti obrůstá naše srdce tukem, stáváme se nevolníky krátkodobých potěšení, a navíc lehce ztrácíme citlivost vůči potřebám druhých. Potřebu větší skromnosti v dnešní době…
Zbývá vám ještě 86 % článku!