Každý z nás si jistě vybavuje nějakou situaci, kdy mu byla nabídnuta pomoc. A nejedná se ani zdaleka jen o pomoc fyzickou. Ale vzpomeňme si na duševní úlevu, jakou jsme mnozí z nás zakusili, když jsme se mohli někomu svěřit, třeba s osobními těžkostmi a trápeními. Ta vnitřní radost, že nejsme na všechno sami. Jindy jsme zase naopak mohli být těmi, kdo pomoc nabídli. Pomohli jsme „nést břemeno“ našemu bližnímu. Vyslechli jsme jeho těžkosti, podpořili radou, povzbudili jej. Zkrátka byli jsme mu oporou. Radost v našich srdcích, to byla Boží odměna. Možná že právě podobná zkušenost mnohému z nás…