Vedle toho zůstává za koledováním i nejeden příběh. „U jedněch dveří nám otevřela starší paní a přivítala nás s vděčným úsměvem. Začali jsme zpívat, jí vyhrkly slzy a začala nás objímat, a přitom se podělila o kapitoly ze svého života: před dvěma měsíci jí zemřela dcera, vnoučata neviděla už celý rok a hlučnou samotu jí ulehčuje jen kotě, o které se ale nebude mít kdo postarat, protože paní kvůli zdravotnímu stavu musí jít do domova důchodců. Vřele nám děkovala za zpěv a návštěvu,“ ohlíží se za letošní koledou Otakar…