Při setkání s naprostým zlem, jaké jsem zažila před Vánoci na FF UK, zbývá mlčení a úžas. Představa o zbožnosti, která v tu chvíli utíká do koutku s modlitbou na rtech a nadějí na život věčný je možná heroická, ale v praxi většinou obtížně dosažitelná. Jen někdo opravdu hluboce ukotvený v Kristu dokáže statečně čelit zlu s takovým odevzdáním. Jak jsem viděla, většina lidí je spíše zděšená, naštvaná nebo paralyzovaná, těm šťastnějším naběhnou sebezáchovné pudy a dají se na útěk, schovají se nebo bojují. Ale to další, možná…