I když si Monika k Bohu do té doby nikdy nenašla cestu, láska a přijetí dobrovolníků a zájem mentorek, se kterými se za zdmi věznice setkala, pro ni byl tak silnou zkušeností, že Boha přijala. Přes pokročilý věk měla Monika stále ještě velké sny, toužila chodit na koncerty, učit se novým dovednostem a navazovat nová přátelství. Nechtěla, aby její duše i po tom, co opustí věznici, zůstala uvězněná za mřížemi. Neměla však ve svém okolí nikoho, na koho by se mohla obrátit. Její rodina ji zavrhla, jediná dcera žije v zahraničí. Moniku navíc jako čerstvou důchodkyni trápí problémy s klouby,…