Při zpěvu je třeba dobře dýchat a postavit hlas, tvořit tón, intonovat. Vyžaduje to opravdu velké úsilí, aby člověk nakonec mohl zpívat „s lehkostí“. Jiná věc je umět s hlasem „kráčet“, sledovat melodii, rozběhnout se podle záměru autora písně. Uchovat kvalitu hlasu a současně jej vložit do často mistrných melodií – to je veliké umění. A stejně je tomu i při liturgii. Při bohoslužbě slova se učíme dlouhodobě ladit hlas Božího slova v nás. Do hry vstupuje naslouchání, práce se světlem poznání, které umožňuje slovo uchopit a prohlubovat v rozjímání, rozumovém pojímání souvislostí, bez nichž…