„Když jsme loni v březnu přijely, dozvěděly jsme se, že děti musejí co nejdřív do školy, a protože sestry z kláštera, kde jsme ubytované, učí na církevní škole, šly jsme s nimi. Tam nám řekli, že by potřebovali někoho, kdo bude s výukou ukrajinských dětí pomáhat. Moje sestra, která je vystudovaná učitelka, se přihlásila, ale povídá mi: ‚Sama se bojím, pojď se mnou.‘ Tak jsme společně až do června pomáhaly v adaptační skupině a od září funguji jako asistentka pedagoga v běžné výuce,“ shrnuje své téměř roční působení na kroměřížské Církevní základní škole Snižana Čorna z Ukrajiny. Popisuje pak,…