Podobně jako jiné druhy utrpení lze i pandemii vnímat jako trhlinu v iluzi, v níž beztělesný člověk (člověk izolovaný, zachovávající odstup – pozn. red.) žije. Trhlinu, jež mu možná pomůže rozpomenout se na své tělo, které je mu dáno, aby ho otvíralo světu a vztahům s bližními, zjevujícím konečné tajemství života, to jest Otce-Stvořitele. Na základě tohoto pojetí utrpení lze těm, kdo si stěžují na těžké časy, opáčit: „Oč zatvrzelejší jsi, když tě ani tvrdost doby nenapraví!“ (Augustin). Z pandemie se totiž můžeme například poučit, že zdraví se nezachovává či neobnovuje pouze technikou, jako…