Můžete nám přiblížit, jak jste dospěla k rozhodnutí nastěhovat se do jednoho z bytů v Drastech? To je dost dlouhá historie, tedy bude těžké dát ji do pár vět, ale pokusím se. V letech svého dospívání, tzn. ještě v předrevolučním čase, jsem především díky společenství vrstevníků v mé rodné farnosti začala zakoušet dobra živé církve, společného prožívání, společné modlitby, ve které jsme mohli vnímat Boží přítomnost plnou útěchy, uzdravení a povzbuzení. Zároveň jsem si začala uvědomovat, že v každém z nás jsou nějaké ty „žáby na prameni“ a někdy stačí relativně málo k tomu, aby „žáby“ zmizely…