Podle jeho slov bude na Vysočinu rád vzpomínat. Říká, že ve všech farnostech, kde působil, našel tým výborných lidí, na které se mohl vždy obrátit. Farníci ochotně reagovali na praktické i duchovní výzvy. „Postupně jsem se naučil, že všechno nemusím vymyslet a řídit sám, ale že velkým darem jsou ostatní, kterým je důležité dát prostor. Poté, co jsem začal věci delegovat, poznával jsem obdarování druhých, rozmanitost církve a s radostí vnímal působení Ducha Svatého. Velkou školou pro mne byli kaplani, jáhni a pastorační asistent. Díky nim jsem si uvědomoval, že svět je stále v pohybu a já…