Přihlásit se
Obsah
FEJETON Aleše Palána
16. 8. 2022
|Kus své letošní dovolené jsem strávil v Solné Komoře. V tom nádherném kusu Alp plném velkolepé krásy ostrých štítů, nejmodřejších jezer, strmých pastvin, ze kterých se krávy kupodivu neskutálí dolů, a otevřených a nikým nehlídaných venkovských kostelů. Celé je to navíc nadosah, jen pár hodin za volantem.
Jeden den jsem se vydal sám do kopců. Funěl jsem pár hodin a zastavil se až kousek před vrcholem. Dál totiž vedly pouze ve skále zabudované úchyty a já si na ně netroufl, i když jsem se snažil nedívat dolů. Nenápadně jsem se otočil, sestoupil pár set výškových metrů a sedl si bokem do stínu. Na skrytém místě jsem vyplašil celé hejno motýlů, bylo jich tam aspoň dvacet. Jak jsem tak seděl, zklidňoval dech a bloumal pohledem, začali se motýli vracet. Brzy si první sedl na mou ruku, pak další, taky na batoh a na tvář… V jednu chvíli na mě spočinulo snad deset baboček a bělásků. Svatý František…
Zbývá vám ještě 66 % článku!
