24. 5. 2022
|Úryvek z Janova evangelia (17,20-26) pro tuto neděli je součástí tzv. velekněžské modlitby, kterou Ježíš završuje své veřejné působení. Většinou ta slova chápeme jako pobídku k větší angažovanosti při vytváření jednoty církve. Byl ale toto skutečný záměr autora textu?
Jak chápat jednotu církve, když jedni existenci tolika církevních tradic a denominací vidí jako bohatství a požehnání, zatímco jiní jako ostudu a zpronevěru Ježíšovu učení? Jak se snažit o jednotu, když jsme si právě kvůli výkladu Ježíšova učení tolik vzájemně ublížili a – ruku na srdce – skrytě ve svém myšlení ubližujeme dále? Jednota v myšlení křesťanů Každopádně o Janově textu se komentáře co do chápání Ježíšových slov o jednotě značně rozcházejí. Jeho první polovina (verše 20 až 23) se zejména ze strany autorů z katolického prostředí často používala v ekumenických diskusích s tím, že se…
Zbývá vám ještě 86 % článku!