„O úctě se dnes moc nemluví. Rodiče spíše hořekují nad tím, že jejich dítě si ničeho neváží, že nemá k ničemu úctu. Neuvědomují si, že k úctě je potřeba dítě vést a vychovávat, a většinou si toho všimnou až v situaci, kdy ji dítě nemá,“ říká dětská psycholožka Hana Imlaufová a popisuje dva příklady z nedávné praxe: Přišel tatínek patnáctileté dcery, frustrovaný z toho, že dělá maximum pro to, aby byla dcera spokojená. Dostane, na co si vzpomene, má jeden z nejdražších telefonů, nemusí doma nic dělat – a ona nejen že si toho neváží, ale ani nepoděkuje a není spokojená. Nebo přicházejí rodiče s…