19. 10. 2021
|Čtyřiašedesátiletý evangelický duchovní Franciscu Chivesera z Mosambiku písmena ve svojí Bibli sice ještě s potížemi přečte, rozpoznat tváře lidí, které se k němu v kostele dvakrát do týdne upínají, už ale nedokáže. Jeho zrak se totiž začal dva roky zpátky prudce zhoršovat. Když je šero, nevidí vůbec nic.
Franciscu se živí rybařením. Do sítě chytá malé ryby zvané mapape. Pomáhá mu jeho dospělá dcera Amelia. Společně s nimi žije ještě Ameliin bratr Antonio, který už má sám děti a pracuje na lodi pendlující mezi Beirou a Nhaviningahnem. Rodina vlastní malé políčko, kde společně farmaří. Pěstují perlové proso.
O nabízené pomoci, která by mohla vyřešit jeho problémy se zrakem, se Franciscu dozvěděl z rádia. Šedý zákal mu hned po vyšetření na klinice v jednom oku odoperovali, s druhým si musel počkat. „Jsem velice šťastný, že znovu vidím,“ radoval se muž po zákroku. Po návratu domů ho jako první uvítal smích jeho dvouleté vnučky, kterou si až doteď nikdy nemohl pořádně prohlédnout.