Myšlenka se podle zdejšího administrátora P. Dana Žůrka SDB objevila během koronavirové pandemie. „Pozoroval jsem, jak do předsíně kostela přichází přes den stále více lidí, a došlo mi, že si – nejen v souvislosti s covidovým ohrožením – kladou zásadní životní otázky a řeší problémy, se kterými často sami nemohou hnout,“ vypráví kněz a dodává: „Lámeme si hlavu s novými metodami evangelizace, avšak kostel, který je na sídlišti velkým Božím znamením, je vlastně nepřístupný.“ Také proto se farníci pustili v létě do práce a při vstupu do kostela, který je součástí komplexu dokončeného v roce 2003, vytvořili cosi jako vrátnici nebo lépe zázemí pro hlídající dobrovolníky. Ty se nyní snaží přizvat ke spolupráci. „Prozatím se přihlásilo kolem patnácti lidí. Pokud bychom našli ještě dalších patnáct, na každého ‚strážce kostela‘ by vycházela půldenní služba jednou za tři týdny,“ propočítává P. Žůrek.

Její náplní nemá podle něj být jen samotné hlídání, ale také schopnost a ochota poskytnout lidem nejrůznější informace o farnosti i o kostele anebo usměrňovat děti a další návštěvníky kroužků a programů, které zdejší farnost nabízí. „Především se ovšem díky jejich ochotě kostel otevře jako místo ztišení a modlitby pro všechny: věřící i ty, kdo nejsou členy farního společenství, ale chtějí v kostele chvíli být,“ uzavírá kněz.