28. 9. 2021
|Výzva pro mě. Přijmout království Boží jako dítě: s důvěrou, že je tu někdo, kdo to se mnou myslí dobře. S vědomím, že na všechno nestačím. S láskou k Otci, který mě má rád a tolik mi nabízí…
Jonášova tvrdohlavost a odpor proti Božímu záměru nikam nevedou. Svou skrytostí ve „velké rybě“ se však otevírá znovu a víc Boží milosti.
Tentokrát se Jonáš poučil a jde, kam má. Jonáš, poučený zvěstováním naděje, možná sám Božímu milosrdenství naplno nevěří. Podobnost s naším zvěstováním?
Jonášův dialog s Hospodinem může být inspirací pro nás, kdykoli vidíme nenávratně zničené životní prostředí. Často naší vinou. Ano, máme větší cenu…
Po Ježíšově povzbuzení si musím uvědomit rozdíl mezi modlitbou nevyplněnou a modlitbou nevyslyšenou. On často dává ve své velkorysosti dary jiné, než bychom čekali.
Prázdné nitro mám poskytnout Ježíšovi, aby jej vyplnil. Pokud ne, uhnízdí se tam všelicos. Platí to zvláště dnes, v době zahlcení komunikačními technologiemi.
Ano, kdykoli slyšíme Boží slovo a snažíme se je zachovávat, jsme zvláštním způsobem spojeni příbuzenstvím se samotnou Marií, matkou Ježíšovou!
Připravilo Pastorační středisko Arcibiskupství pražského