Co nám Terezie o sv. Josefovi zprostředkovává, není teorie vyčtená z knih, ale její celoživotní zkušenost, kterou s ním učinila. Pomáhal jí v mnoha malých i velkých těžkostech duchovního i materiálního rázu. Také my mu přisuzujeme náš až dosud zdárný průběh celého složitého procesu. Jsme moc vděčné, že právě letos, v Roce sv. Josefa, můžeme zahájit výstavbu našeho nového kláštera a kostela v Drastech.

Pod jeho ochranou

Úctu ke sv. Josefovi Terezie poznala v karmelitánském klášteře Vtělení ve španělské Avile, kam ve svých dvaceti letech nastoupila. Protože řád vznikl ve Svaté zemi, která byla rodnou zemí Marie i Josefa, svěřil se od počátku pod jejich ochranu. Je známo, že už ve 13. století, kdy karmelitáni přešli do Evropy, slavili svátek sv. Josefa a vytvořili k jeho cti i své vlastní oficium, ačkoli v celé církvi se začal slavit mnohem později.

Sama Terezie prožila s tímto světcem svou první zkušenost ve zlomovém okamžiku svého života, v době své smrtelné nemoci. Když byla mladou řeholnicí, mezi jejím 24. a 27. rokem, Terezie na tři roky vážně onemocněla a dokonce prožila čtyři dny v kómatu, během nichž sestry v klášteře už nechaly vykopat hrob. Z hlubokého bezvědomí se sice zázračně probrala, zůstala však ochrnulá. Protože jí pozemští léčitelé příliš nepomohli, ba spíše přispěli ke zhoršení jejího stavu, Terezie se rozhodne prosit za své uzdravení sv. Josefa a postupně může začít chodit. V té době se však nenachází pouze v těžkém tělesném stavu, prožívá i krizi duchovní. Zápasí s modlitbou. A i zde jí tento světec pomůže, stává se jejím učitelem modlitby.

Pěstoun, přesto otec

Od té doby se sv. Josef stává jejím otcem a pomocníkem ve všech jejích potřebách a těžkostech. Nepřestává ho doporučovat všem svým známým a stává se „apoštolem“ jeho úcty, protože „jiným světcům, jak se zdá, udělil Pán milost, že pomáhají v jedné potřebě, u tohoto slavného světce mám však zkušenost, že pomáhá ve všech a že nám Pán chce dát na srozuměnou, že jako mu byl podřízen na zemi – neboť díky tomu, že byl považován za jeho otce, i když byl pěstoun, mu mohl přikazovat – tak i v nebi Ježíš koná, o co ho on prosí.“

Sv. Josef je v životě sv. Terezie zásadním způsobem přítomen i v době, kdy se stává reformátorkou svého řádu a zakladatelkou nových klášterů. Před založením prvního reformovaného kláštera totiž Terezie po svatém přijímání dostává od Pána ujištění, že „tento klášter bude jistě založen, bude se v něm velmi sloužit Pánu a ponese jméno sv. Josefa. On nás bude chránit u jedněch dveří, u druhých naše milá Paní, Kristus pak bude v našem středu“. A skutečně, založení prvního kláštera bylo možné vysvětlit jen přítomností a pomocí sv. Josefa. Otec Gracián, který byl dlouho Tereziiným blízkým přítelem a představeným, to dosvědčil a založení ostatních klášterů popisoval stejným způsobem: „Svatý Josef učinil zázrak při stavbě tohoto kláštera a stejně tak bych mohl vyprávět ještě o mnoha dalších založeních u bratří i sester, k nimž by nemohlo dojít, kdyby sv. Josef nezasáhl.“

Kráčel po jejím boku

V době začátku reformy Terezie také prožije mystickou milost, kdy je Matkou Boží za přítomnosti sv. Josefa oblečena do zářivě bílých šatů a vnímá, že je očištěna od svých hříchů. Není to přitom její jediná mystická zkušenost s tímto světcem, protože její spolusestra, Izabela od Kříže, při procesu blahořečení dosvědčovala, že: „Uctívala sv. Josefa zvláštním způsobem a slyšela jsem, že se jí často zjevoval a kráčel po jejím boku.“

Díky svědectví otce Graciána víme, že Terezie sv. Josefovi svěřila celé své dílo reformy a zakládání nových klášterů: „… proto nechala nade dveřmi všech svých klášterů vytesat jména naší milé Paní a sv. Josefa. Vždycky, když zakládala nový klášter, nosila u sebe sochu tohoto slavného světce, kterého označovala za zakladatele řádu – tato socha se nyní uchovává v Avile. Všichni, kdo se hlásí k řeholi bosých karmelitánů, uznávají za původce reformy sv. Josefa, s jehož pomocí sv. Terezie tento řád založila; právě tak uznává celý karmelitánský řád za svou zakladatelku nejblahoslavenější Pannu Marii.“ Kláštery, které Terezie založila, byly pro ni domy svatého Josefa. Většině z nich se snažila dát jeho jméno; ze 17 „holubníčků nejblahoslavenější Panny“, jak Karmely nazývala, jich 11 bylo založeno pod jeho patronací. Soše, kterou s sebou při zakládání klášterů vozila, se říkalo „sv. Josef ochránce“.

Také my, jako komunita zasvěcená sv. Josefovi, jsme se od počátku našeho stěhování svěřovaly a dosud svěřujeme pod jeho ochranu. Po vzoru naší sv. matky Terezie každý den sv. Josefovi předkládáme všechny aspekty naší stavby a skrze něj vyprošujeme Boží požehnání také všem našim pomocníkům a dobrodincům. Podobně jako naše zakladatelka v 16. století, i my, o pět století později, zakoušíme jeho pomoc v malých i velkých věcech a můžeme být přítomny „při jeho díle“.

O autorovi| sestry karmelitky z Drast