24. 8. 2021
|19. března na slavnost sv. Josefa tohoto roku jsem skládala věčné sliby jako externí sestra bosá karmelitka.
Jsem moc ráda, že v prosinci loňského roku Sv. Otec vyhlásil rok sv. Josefa. Bylo to pro mne velkým požehnáním, protože na sv. Josefa jsem do komunity vstoupila, měla obláčku, první sliby, obnovy slibů a teď už i věčné.
Samozřejmě, že jsem se musela smířit s tím, že na slibech budou fyzicky nepřítomní moji blízcí, příbuzní a přátelé, protože v té době byl vyhlášený přísný lockdown. Nicméně obřady za přítomnosti spolusester a několika známých blízkých kněží a lidí z okolí na mě zapůsobily velice silně. Zvláště když všichni zúčastnění zpívali litanie ke všem svatým a já ležela na zemi v prostraci, jsem ve svém nitru vnímala, jak na mě doslova svolávají požehnání celého nebe. Moc hezké bylo i malé krátké pohoštění v rámci našeho areálu, které sestry přichystaly. Ráda bych i touto cestou poděkovala všem, kteří mě obdarovali svou přítomností nebo se na dálku za mě modlili a zahrnuli mě různými pozornostmi. Moc děkuji i spolusestrám, které s veškerou přípravou měly hodně práce a starostí. V průběhu těchto slavnostních chvil jsem si uvědomila, že lidé k nám jezdí moc rádi a že pro ně i pro komunitu je služba externí sestry moc důležitá.
Povolání externí sestry vnímám jako povolání v povolání. S touhou být externí sestrou jsem nenastoupila, ale jak jsem postupně více poznávala sebe sama ve fungování v komunitě, stále víc jsem vnímala i své vnitřní potřeby, duchovní a lidské touhy, potřeby komunity i potřeby lidí, kteří k nám přicházeli. Postupně ve mně dozrávala touha sloužit komunitě úkony vnější služby, a zároveň předávat ovoce kontemplace a vztahu s živým Bohem v mém nitru všem těm, kteří z jakýchkoliv důvodů navštíví Karmel. Protože naše spiritualita je zaměřená kontemplativně a prostředkem k tomu je papežská klauzura, ven – mimo klauzuru – sestry vycházejí, jen když je to opravdu potřeba. K obstarávání běžných věcí nám slouží v rámci dnešních možností internetové obchody, milí vstřícní lidé kolem nás a já jako externí, tedy vnější sestra.
Mým úkolem je přijímat všechny, kteří k nám přijedou na návštěvu za sestrami, na duchovní odpočinek, pro radu s prosbou o modlitbu nebo s čímkoliv jiným, a posloužit jim, zprostředkovat setkání se sestrami nebo jinak zajistit, aby od nás odešli v Božím pokoji, že jejich potřeby byly v rámci možností naplněny a přání nebo prosby byly vyslyšeny. Až postavíme klášter, mým hlavním pracovním místem bude fortna, kam budou moci lidé přicházet. V jejích prostorech se budou nacházet i hovorny, kde se budou moci návštěvníci se sestrami setkávat na přátelských duchovních rozhovorech.