Na poslední etapu z Dobříše na Tetín s nimi vyrazil také jeden z trenérů zlatých hokejových olympioniků z Nagana, Slavomír Lener s manželkou. „Zmokli jsme vlastně až v pražské arcidiecézi. Jinak po ranní mši svaté vždycky přestalo pršet, nějak se to protrhalo a déšť padal jinde, než jsme zrovinka jeli,“ přibližuje meteorologické poměry organizátor pouti Petr Gabriel.

Jiné roky jezdili cyklopoutníci hlavně do zahraničí. „Kvůli jubileu sv. Ludmily jsme jeli z Moravy do Čech. Moc milé chvíle jsme prožili nedaleko – na Novém Kníně. Místní kněz pro nás otevřel kostel a připravil adoraci. Bylo pro něj povzbuzení, když jeho kostelem prošel zástup poutníků,“ popisuje Petr Gabriel.

Poutnická seznamka

Poslední etapa Českým krasem byla sice krátká, ale „značně morfologická“, což přeloženo do běžné mluvy znamená „z kopce do kopce“. Závěrečné ostré stoupání až na tetínské hradiště s vyhlídkou na Berounku, zdolali v sedlech horských kol Markéta Pavelková z Blatnice pod Svatým Antonínkem a Jan Jelínek z Ivančic. „Jedu už po šesté. Baví mě to, povznese vždycky tělesně i duchovně. Hlavně si cením možnosti promluvit si s knězem, kterých s námi jede sedm,“ říká Jan. „A je také rozdíl potkávat věřící v neděli v kostele, nebo když musíte sdílet strasti putování,“ popisuje kolorit cesty Markéta. Během osmi etap prý poznali spoustu dobrých lidí jak mezi poutníky, tak při náhodných setkáních. „Nejlepší seznámení jsem ale zažil loni – tady s mojí přítelkyní,“ vysvětluje Jan Jelínek téměř romantickou osamělost dvou cyklistů na skále nad řekou. „A letos už jedeme spolu a dělíme se o svačinu,“ dodává s úsměvem Markéta.

Za posledních patnáct let na pouť s uherskobrodským Orlem vyrazilo na devět tisíc cyklistů. „Dohromady se tu dalo hodně párů, devět jich to dotáhlo až ke svatbě a všichni už mají děti. Až bude jednou cyklopouť, kam se vypraví všech těch jejich asi třicet potomků, tak budeme mít ještě jedno doprovodné vozidlo, které bude sbírat děti, které už nebudou moct,“ žertuje Petr Gabriel, který si na Tetíně oddechl, protože kromě jedné zlomené klíční kosti všichni doputovali ve zdraví.

Peloton tvořili lidé z celé republiky a celé řady profesí (jelo například osm lékařů) i všech generací. Nejstaršímu z cyklistů bylo 82 let a nejstarší kolo bylo vyrobené v roce 1972. Mezi bicykly přibývají ty elektrické – zhruba pětina poutníků musí své kolo nabíjet.