Prostřednictvím děl a textů vybraných současných umělců mezinárodního renomé se expozice dotýká témat spjatých s klášterem: historie benediktinského řádu, umělecká tvorba, duchovní kultura, pastorace, ale i všední záležitosti života v klášteře. Celý projekt je situován v unikátních historických prostorách broumovského kláštera – v kostele sv. Vojtěcha, jeho sakristii a zádušní kapli, v konventní knihovně a v refektáři kláštera.

„Název výstavy je parafrází známého řádového hesla benediktinů Ora et labora – Modli se a pracuj – a reflektuje klíčový faktor pro výběr vystavujících umělců. Jedná se o autory, kteří se vedle své umělecké činnosti dlouhodobě věnují psaní autorských textů,“ přibližuje expozici její kurátorka Monika Čejková. Výstava se podle ní dotýká témat spjatých s klášterem, ale zároveň se snaží postihnout obrat ve vizuálním umění, kdy do popředí tvorby vstupuje autorské psaní v různé podobě, propojující odlišné literární formy a žánry (např. prózu, poezii, drama, fikci nebo tzv. uncreative writing).

Mezináboženský dialog i obrazy a světci

„Autorské psaní je tak na výstavě prezentováno ve formě knihy Liama Gillicka, e-mailové korespondence Jesse Darling, e seje Slavs and Tatars, implementací do vystaveného díla Kamilly Bischof nebo původního vybavení kláštera Eda Atkinse, softwarem generovaného textu Floriana Meisenberga či zveřejněním textu Martina Kohouta online v průběhu výstavy,“ dodává kurátorka, která výstavu připravila na základě diskusí s břevnovským arciopatem Prokopem Siostrzonkem.

Výstava postihuje několik tematických oblastí, které však nejsou striktně vymezeny. Jeden z tematických okruhů je mediální revoluce reflektující pojem mimésis – nápodobu a problematiku středověkých obrazů – otázku posvátna a jeho zobrazení. Další oblastí je hagiografie (nauka o světcích), která se stala prostředkem k připomenutí významu žen v katolické církvi i k reflexi jejich nerovného postavení v církevní hierarchii. Následuje neustále aktuální téma mezináboženského dialogu ve formě kritické polemiky s hluboce zakořeněný mi stereotypy o národní identitě, moci, jazyce a náboženství .

Proč výstava o řádu?

Poslední okruh je výrazem sekulárního, rozporuplného vztahu k církvi, který na jedné straně ctí její tradici a historii, ale na druhé straně preferuje nebo vyznává humanistické ideály.

„Jedna z prvních otázek, která divákovi současného umění asi vyvstane, bude znít, proč v sekulárním věku pořádat výstavu inspirovanou starobylým řeholním řádem. Odpovědí může být jeho silná tradice spojená s aktivitami, kterými benediktini na našem území usilovně rozvíjeli kulturu i vzdělanost. Řád tak stále může být významným reprezentantem duchovní a kulturní paměti včetně hodnot přetrvávajících do dnešních dní,“ vysvětluje kurátorka výstavy a dodává, že se expozice v neposlední řadě vztahuje i k samotnému prostoru benediktinského kláštera v Broumově.

Výstavu pořádá Vzdělávací a kulturní centrum Broumov, které je neziskovou organizací založenou Agenturou pro rozvoj Broumovska.