„Poslední kardinál, který Mariánskou Týnici navštívil, byl Josef Beran. S radostí tu při světově unikátní příležitosti vítáme dalšího,“ zdůraznila Irena Bukačová, ředitelka zde sídlícího Muzea a galerie severního Plzeňska. „Mariánská Týnice se dočkala po třech stech letech ideální podoby, v níž vyniká symetrie a harmonie všech jejích součástí. Dokončený východní ambit zrcadlově odráží stavbu na západní straně a spolu tak tvoří osm kaplí, zasvěcených radostem Panny Marie,“ doplnila.

Péče cisterciáků

Biskup Tomáš Holub připomněl péči cisterciáků o objekt: „Ačkoliv tehdy se kolem kláštera soustřeďovali lidé jiného společenského spektra než dnes, víra v Boha si udržela svou kontinuitu. Ať to tak zůstane i do budoucna,“ přál si biskup.

Nepřehlédnutelné jsou v novém ambitu pestré fresky s výjevy ze života Panny Marie. Obtížného úkolu navázat na barokní výmalbu Františka Julia Luxe se zhostil akademický malíř Jan Spěváček. „Záměrem nebyly pseudobarokní napodobeniny ani postmoderní výjevy, ale srozumitelné navazující obrazy,“ vysvětlil výtvarník.

„Dokončením Santiniho záměru toto mariánské poutní místo získalo nejen na kráse, ale především na přitažlivosti pro poutníky i turisty,“ konstatoval kardinál Duka.

„Vše se uzavřelo, myslím, že za pár let lidé zapomenou, že dostavba proběhla v jiné době,“ dodal architekt Jan Soukup, vykonavatel autorského dozoru dostavby.