Slova jsou dobrá a bývají potřebná. Stává se ale, že je jich příliš. Býváme jimi zahlceni, můžeme ztrácet nadhled i schopnost odlišit, co je podstatné. V mnohosti hlasů se snadno ztrácí to nejdůležitější. Hlas, který mnohdy přichází úplně jinak než skrze věty, pojmy, jednoznačná vyjádření. Pak je na místě půst od slov – od mluvení, poslouchání, čtení i psaní a také od shánění informací, nekonečného scrollování, zaplavování se pohyblivými obrazy. Jakmile si dovolíme zmlknout, můžeme se až leknout prázdného místa, které tím vznikne. V dobrovolně zvoleném tichu si ale také můžeme intenzivněji…