Pojďme si ale přiznat, že každodenní péče o děti, rodinu, vztahy, domácnost a svou práci na nás klade nároky, které nezřídka přesahují naše možnosti. Pokud se k tomuto balíku povinností přidají temperamentní děti, nebo dokonce děti se speciálními potřebami, je náročnost péče ještě vyšší. Přesto v naší společnosti stále přetrvává představa, že matka musí vše zvládnout sama. A to vždy s úsměvem a nevyčerpatelnou energií. Tento tlak však může vést k jevu, který odborníci nazývají syndromem mateřského vyhoření. Jde o odpověď těla i duše na dlouhodobé přetížení.

Matka není stroj

Některé výzkumy odhalují, že tam, kde ženy očekávají férové sdílení povinností s partnery, je vyhoření paradoxně častější. Důvodem je zklamání z nesplněných očekávání týkajících se rovnoměrného rozdělení rodičovských povinností. Když matky očekávají, že péče o děti a domácnost bude sdílená, protože společná odpovědnost vytváří zdravé rodinné prostředí, ovšem realita je jiná, frustrace a vyčerpání narůstají.

Mnoho maminek se bojí přiznat, že to samy nezvládají. Možná se cítíme provinile nebo máme strach, že to okolí bude vnímat jako naše selhání, ale opak je pravdou: říct si o pomoc je nejen správné, ale také zodpovědné. Matka není stroj, každá potřebujeme čas na odpočinek, načerpání sil a péči o své duševní zdraví. A právě tady může být křesťanská víra obrovským zdrojem povzbuzení a podpora od komunity velkým zdrojem síly.

Všímejme si maminek

Dalším důležitým krokem je mít odvahu nabízenou pomoc přijmout. Přijetí pomoci ukazuje pokoru a vědomí, že nejsme na všechno samy. Cítíme-li se někdy na dně, můžeme se obrátit na rodinu, přátele, komunitu či odborníky. Přijmout pomocnou ruku není selhání, nýbrž krok k nalezení rovnováhy. Zajímavé je, že podle odborných studií zaměstnané matky vykazují nižší míru vyčerpání než maminky v domácnosti. Důvodem může být větší sociální kontakt nebo pocit seberealizace, který práce přináší. Přesto je důležité si připomínat, že ať už pracujeme nebo zůstáváme doma, přijmout pomoc je přirozenou součástí péče nejen o rodinu, ale i o sebe.

Všímejme si maminek v okolí. Někdy stačí i drobná nabídka pomoci, vlídné slovo či povzbuzení. Naše hodnota není určená tím, kolik toho zvládneme, nýbrž kým skutečně jsme – ženami, jež si zaslouží podporu a úctu. Společně můžeme vytvořit prostředí, kde se matky budou cítit podporované a oceňované. Jsme stvořeny, abychom žily v radosti, klidu a s láskou ve svých srdcích, nikoli v únavě a vyčerpání.

Autorka je komunální politička a matka čtyř dětí.