Stovky farností v Česku už řešily otázku: máme si vytvořit svůj farní web, nebo ho nepotřebujeme? Z počáteční nedůvěry postupně vyrostla řada skvělých projektů a vzorů, které se v řadě případů dále rozvíjejí a velmi dobře fungují. Církevní dokumenty i současný papež hovoří jasně: komunikujme se světem všemi způsoby.
Ne všichni ale výzvu v minulosti stihli vyslyšet, a tak nové webové stránky neustále vznikají. Na co si tedy musí dát farnost pozor, aby její web skutečně plnil svou funkci?
Obvykle není dobré dělat něco jen proto, že to dělají ostatní. Dříve než farnost začne přemýšlet nad obsahem a vzhledem stránek, měla by si umět odpovědět na otázku, proč svůj web vlastně chce. Každá farnost bude mít pravděpodobně trochu jiný důvod. Podle P. Jiřího Peška, který spravuje stránky choceňské farnosti, se díky jejich webu například snoubenci s dostatečným předstihem dozvídají, jak konkrétně bude jejich příprava na manželství probíhat. P. Josef Ptáček (centrumbarrandov.cz) zase říká, že díky webu jejich farnost obdržela poměrně vysoké finanční dary od lidí, kteří mají k regionu vztah, ale do kostela pravidelně nechodí. „Zaznamenal jsem také více zájemců o křest a výuku náboženství, neboť pro lidi je nyní mnohem snazší najít potřebný kontakt a bližší informace o farním společenství,“ dodává P. Josef Ptáček. Petr Novotný z jaroměřické farnosti ještě doplňuje, že společná práce na farním webu může propojit i různé menší skupinky, které ve farnosti existují, a často poskytne dalším lidem příležitost zapojit se do chodu farního společenství.
ALESPOŇ DVA LIDÉ
Průzkum mezi webmastery farních stránek ukázal, že stránky se daří udržovat tam, kde se o ně aktivně starají alespoň dva lidé a místní farář se o ně zajímá. Jeden farník si často vezme na starost spíše technickou stránku věci a druhý se soustředí na obsah. Není to jen kvůli tomu, že by každý byl šikovný na něco jiného, ale je to dobré i pro dlouhodobou údržbu webu. Často se totiž stává, že jeden ze správců přestane na webu pracovat (přestěhuje se, onemocní, má více starostí o rodinu…) a druhý pak dokáže převzít jeho část úkolů a lépe zaučit někoho nového. Určitě je dobré zvážit také spojení sil s okolními farnostmi. Například farnosti v děkanátu Bílovec se dohodly a vytvořily si společnou prezentaci na stránkách bilovec.dekanat.cz. Programuje je jeden programátor a každá farnost mu dodává své informace. Ze zmíněného průzkumu dále vyšlo najevo, že mnoho lidí i bez zkušeností s tvorbou webu dokázalo zařídit nebo přímo vytvořit velice pěkné stránky. V každé farnosti je ale pravděpodobně člověk, který něco podobného řešil v práci, případně zná někoho, kdo se v tvorbě webů orientuje, nebo se tím dokonce živí.
WEB „NA MÍRU“
Při uvažování o obsahu webových stránek není dobré vycházet z toho, co je na internetu možné, ale zda je to opravdu potřeba. Vždy je dobré mít na paměti návštěvníky stránek a nezahltit je spoustou zbytečných věcí.
Farníkům může web posloužit třeba tehdy, když v ohláškách přeslechnou informaci nebo se z nějakého důvodu (nemoc, dovolená aj.) nemohou zúčastnit nedělní bohoslužby ve své farnosti. Uživatelé Facebooku mohou zase sdílet odkazy na články a pozvánky se svými kamarády. Nejen novým farníkům mohou stránky pomoci s rychlejší integrací do farnosti (dozví se, kdy se schází pěvecký sbor, jak se zapojit do ministrantské služby, nebo praktické informace k přípravě na přijetí svátostí). Hosté z jiných farností pak ocení rozpis bohoslužeb hlavně v době dovolených.
Další skupinou návštěvníků farních stránek, na kterou se snadno zapomíná, jsou lidé hledající. Farnost je pro ně často bránou k církvi – na internetu stejně jako v reálném životě. Takový člověk si často klade otázky: „Čemu ti lidé, které znám, vlastně věří? Co v tom kostele dělají?“ S překvapením může zjistit, že farnost se neomezuje jen na nedělní bohoslužbu v kostele, a může začít postupně objevovat bohatší tvář křesťanství. Proto je dobré mít na stránkách základní věci o víře a odkazy na další samostudium. Nejlepší však je, nachází-li se na webu i konkrétní pozvánka na akci pro hledající – například na kurzy Alfa.
ZAČÍT POZVOLNA
Než se pustíme do realizace, je také dobré promyslet možnosti farnosti a držet se pravidla „méně je více“. Občas je totiž lepší stránky nemít, než je mít plné zastaralých informací. Většině farností proto doporučuji začít stránkou se základními informacemi – kontakty, rozpisem pravidelných bohoslužeb a aktivit (na farních webech nejnavštěvovanější obsah) – a potom například zkusit každý týden vyvěsit elektronickou obdobu ohlášek. P. Ladislav Kunc však varuje, že není dobré úvádět na internetu úplně všechno, co se ohlašuje členům farnosti v kostele – například množství peněz vybraných ve sbírce. Postupně může farnost přidávat další stránky či pravidelné rubriky.
navazující článek:
Je potřeba zvolit správné „nářadí“