12.–18. května 2026
Aktuální
vydání
20
Předchozí vydání
Hledat
Rozhovor
Rozhovor

Obsah

Matka Tereza byla statečná rebelka

12. 5. 2026

|
Tisk
|

Světice, která pochybuje, zda veškerou službu nejchudším z nejchudších nakonec netouží dělat jen z vlastní ješitnosti, a zvažuje, zdali by neměla být raději matkou biologickou. I takové vnitřní krize a temné noci duše zachytila v odvážném dramatu Matka severomakedonská režisérka TEONA MITEVSKÁ. Producentkou filmu byla její sestra LABINA.

Co vás přivedlo k tomu, natočit film právě o Matce Tereze – navíc z originální perspektivy, tak trochu punk-rockově? Copak o ní dnes už není známo úplně všechno?

TEONA: Už dříve, když jsme natáčely dokumentární film Matka Tereza: Není větší lásky (2022) přímo s Misionářkami lásky, které spolupracovaly s Matkou Terezou v počátcích, jsme si dělaly takový „průzkum“ jejího charakteru. Uchvátilo nás, jak silnou vůli tato žena měla. Jak byla statečná a skutečně rebelská, a to na mnoha různých úrovních. A zároveň velmi inteligentní. Měly jsme šanci poznat, jaká skutečně byla, přímo z příběhů mnoha různých lidí. Takže se ten náš zájem posléze vyvinul úplně přirozeně.

Snímek sleduje sedm klíčových dní v jejím původním řeholním řádu u loretánských sester v Kalkatě a vrcholem je církevní schválení nového řádu Misionářek lásky (7. října 1950). Jak vás ta předchozí setkání s řeholnicemi ovlivnila? A změnila váš původní pohled na samotnou Matku Terezu?

TEONA: Absolutně! Věděly jsme toho o ní dříve opravdu jen málo, vlastně to jediné byla slavná legenda o ní. A řeholnice nám odvyprávěly mnoho historek, jaká byla v každodenním životě. Před očima se nám složil obrázek její skutečné tváře – byla člověkem, kterého bychom dnes možná minuli na chodníku. V první řadě ale byla ženou, která ušla namáhavou cestu, aby změnila svět. Já sama se v ní absolutně vidím – velmi mě inspiruje a čerpám z jejího odkazu sílu.

Které poselství Matky Terezy považujete dnes za nejaktuálnější?

LABINA: Že se člověk musí neustále měnit (ve filmu je to zachyceno třeba ve scénách, kdy Matka Tereza na své cele nekompromisně stěhuje nábytek z místa na místo – pozn. red.). Život beze změny je děsivý. Ona se měnila celý život. Myslím, že v dnešní době nemáme zrovna moc hrdinů (někdy jsou falešnými „hrdiny“ různí politici), ale právě dnes bychom přesně měli vědět, kde stojíme a kam chceme jako společnost kráčet. I proto je třeba připomínat osobnosti, jako je Matka Tereza. TEONA: Ano, dnes je „hrdinou“ třeba Elon Musk, tvrdý kapitalista, který jen těží ze slabosti lidí… V dnešním kontextu je ta její nesobeckost pozoruhodná, až dojemná. Práce jak na dokumentu, tak na hraném filmu nás utvrdila v myšlenkách solidarity – že nejde jen o jednotlivé životy lidí, peníze a vlastní prospěch, ale jako lidstvo jsme součástí „něčeho většího“. A je to pro nás připomínka důvěry v to, že já, vy, Labina a kdokoli máme sílu současný řád světa změnit. Když budeme dostatečně vytrvalí a stateční.

Film je určitě potřeba vnímat jako do značné míry fikci, nekonvenční umělecké dílo, nikoli jako životopisný dokument. Z jakých zdrojů jste při jeho tvorbě nejvíce vycházely – např. z dopisů, svědectví, archivů? Co pro vás bylo klíčové, abyste obraz Matky Terezy udržely pravdivý, uvěřitelný?

TEONA: Když jsme dříve točily zmíněný dokument, pořídily jsme spoustu rozhovorů a ty nás dovedly k tomu, jak jsme se nakonec rozhodly film celkově pojmout. Přečetly jsme zkrátka vše, co o ní bylo k přečtení. Samozřejmě byl velmi důležitým zdrojem její osobní deník – z něj jsme se dozvěděly o temné noci její duše, o otřesech všech jistot. Tehdy zpochybňovala všechno – své charitativní ambice i vlastní víru. To ji velmi zlidšťuje. A ohledně té pravdivosti – mnohé scény z filmu se staly, třeba ta se Sunitou Kumar (významnou indickou umělkyní, spisovatelkou a filantropkou, blízkou spolupracovnicí Matky Terezy – pozn. red.).

A co ústřední kontroverzní zápletka s polskou sestrou Agnieszkou, která do řádu vstoupila jen proto, aby se jakožto Židovka vyhnula koncentračnímu táboru, a posléze nečekaně otěhotní, což Matce Tereze mírně řečeno „zkomplikuje“ další plány?

TEONA: Tahle postava je fiktivní. Ale je tam proto, aby se dalo ve filmu mluvit o mateřství, dětství, touze být matkou či odmítání stát se matkou a všech těchto vztazích. O dilematu, zda být matkou celému světu, nebo výhradně svému biologickému dítěti. A pak samozřejmě o volbě potratu a logicky velmi striktní, až tvrdé reakci ze strany Matky Terezy.

Váš film řeší mnoho „ženských témat“, mluví se o něm jako o feministickém. Proměnila ale práce na něm váš vztah ke spiritualitě? Byla to pro vás svým způsobem duchovní cesta?

LABINA: Pro mě určitě, a to už při práci na starším dokumentu. Byla jsem uchvácená tím, jak toho jediný člověk může tolik dokázat! A prožívat při tom takovou obrovskou nejistotu. Bylo to jako dostat facku.

Už jste zmínily „legendu“ Matky Terezy. Jak je dnes ve vaší vlasti vnímána – je adorována, nebo nahlížena v něčem i kriticky?

LABINA: V Severní Makedonii ji absolutně uctívají a vyjadřují jí velký respekt. Ale mluví se i o jejích negativních stránkách. Já osobně si myslím, že je vždy potřeba vnímat ji v kontextu doby. Ale také je klidně možné, že ten velký obdiv k ní pramení z toho, že Balkán celkově je chaotický region a lidé se potřebují upínat k silným osobnostem. Je zajímavé si představit, jestli by se dokázala se stejnou oddaností starat o své krajany nebo jestli by měla totéž morální přesvědčení a touhu pečovat, kdyby se bývala narodila v lepších podmínkách, třeba v Belgii.

Dnes se často mluví o tom, že se náboženství ve veřejném prostoru už zase zneužívá. Jak vy osobně vidíte roli náboženství ve společnosti?

LABINA: Myslím, že ještě před zhruba deseti lety byla víra velmi soukromou, individuální záležitostí. Ale nyní je náboženství všude mnohem víc přítomné a zdůrazňuje se jeho kolektivní rozměr. Stalo se něčím, co lidi spojuje. Bohužel to ovšem není jen něco, co vás duchovně pozvedá, ve spojení s politikou to může mít také právě negativní dopady. Ale snažím se nevidět to pesimisticky.

Čemu byste se rády věnovaly v budoucnu?

LABINA: Určitě válce na Ukrajině, o níž právě připravujeme krátký film. TEONA: A rozvíjíme i další projekty – o spravedlnosti, lidskosti a dalších více než blízkých tématech.

TEONA STRUGAR MITEVSKA (*1974 ve Skopje) je severomakedonská filmová režisérka a scenáristka. LABINA MITEVSKA (*1975) je Teonina sestra a producentka jejích filmů, ale také herečka známá např. jako Vesna z kultovního českého filmu Samotáři (2000). Sestry loni byly čestnými hosty pražského filmového festivalu Be2Can, na němž film Matka poprvé představily českému publiku. Snímek je v kinech od letošního března a tento rozhovor vznikal online. Mezi jejich starší filmy patří „Jak jsem zabil svatého“, „Bůh existuje a její jméno je Petrunie“ nebo „Nejšťastnější člověk na světě“.

Zaujal vás článek? Katolický týdeník můžete číst celý v elektronické podobě. Vyzkoušejte si jej na 3 týdny ZDARMA!
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou