„Učil nás žít podle hodnot evangelia s věrností, odvahou a univerzální láskou zejména k těm nejchudším a přehlíženým. S nesmírnou vděčností za jeho příklad opravdového učedníka Pána Ježíše svěřujeme duši papeže Františka nekonečné milosrdné lásce Pána a Boha trojjediného,“ dodal Farrell, který dočasně vede vatikánské záležitosti.

Papež František ještě stihl při nedělní slavnosti Zmrtvýchvstání Páně udělit tradiční požehnání Městu a světu. „Drazí bratři a sestry, požehnané Velikonoce,“ popřál z lóže svatopetrské baziliky.

Na mnoha místech světa se v pondělí rozezněly zvony včetně největšího Zikmunda z pražské katedrály. V pátek v 18 hodin se zde bude sloužit zádušní mše sv., kterou povede nuncius Jude Thaddeus Okolo.

Reakce z celého světa

Reakce přicházely od biskupů i politiků. „Papež František byl pastýřem s otevřeným srdcem, mužem dialogu, pokoje a milosrdenství,“ řekl arcibiskup Jan Graubner za ČBK (celé prohlášení vedle v boxu). „Byl to muž hluboké víry, který se snažil proměňovat církev tak, aby mohla lépe plnit své poslání,“ reagoval český premiér Petr Fiala, který je také katolík. „Projevoval velkou starost o ty, kteří trpí jakoukoli nespravedlností, vyzařovala z něj lidskost a pokora,“ připojil. Také prezident Petr Pavel vyzdvihl Františkovu lidskost a dodal: „V době nejistot viděl sílu v hodnotách, na které občas zapomínáme – v laskavosti, víře, pokoře a porozumění.“

Svatý otec byl v únoru hospitalizován se zápalem plic. Po pěti týdnech byl 23. března propuštěn do domácí léčby. Lékaři přiznali, že se v nemocnici dvakrát ocitl na pokraji smrti.

František překonal vícero zdravotních problémů, kvůli bolesti kolene před třemi lety usedl na invalidní vozík. V roce 2023 podstoupil operaci kýly a před čtyřmi lety mu lékaři odebrali část tlustého střeva.

První papež jezuita

Šestasedmdesátiletý argentinský kardinál Jorge Mario Bergoglio byl zvolen papežem 13. března 2013 poté, co v únoru nečekaně rezignoval jeho pětaosmdesátiletý předchůdce Benedikt XVI. Stal se prvním papežem z Latinské Ameriky, prvním jezuitou v této roli a prvním neevropským papežem od 8. století. Jméno si zvolil s odkazem na Františka z Assisi, světce chudých a blízkého přírodě.

Během dvanáctiletého pontifikátu vnášel do centra pozornosti církve témata dříve považovaná za druhořadá. Sepsal encykliku o životním prostředí a upozorňoval na životní podmínky i utrpení migrantů a chudých lidí, ač to některé katolíky rozčilovalo. Svými apoštolskými cestami, kterých bylo 47, se snažil povzbudit (nejen) věřící z „periferií“ světa. S nasazením řešil problémy církve, od případů zneužívání přes neprůhledné financování po klerikalismus. Pozornost věnoval také roli žen v církvi a lidem s jinou vztahovou orientací. „Končí pontifikát, který se vyznačoval odhodláním k reformám, jež měly obnovit evangelizační důvěryhodnost církve a zanechají trvalou stopu,“ shrnul francouzský deník La Croix.

Mnozí věřící si pamatují povzbuzení, které přinášel do světa zasaženého pandemií přenosem každodenních mší sv. z Domu sv. Marty, ale také snímek osamoceného papeže na Svatopetrském náměstí při zvláštním žehnání Městu a světu před pěti lety. Přelomové bylo, když vyhlásil světovou Synodu o synodalitě, kdy si z nemocnice ještě „pohlídal“ její dotažení do praxe.

Šéfredaktor vatikánských médií Andrea Tornielli se za působením Františka ohlíží jeho citací: „Boží milosrdenství je naše osvobození a naše štěstí. Nemůžeme si dovolit být bez milosrdenství: je to vzduch, který musíme dýchat.“ Existujeli poselství, které nejvíce charakterizuje jeho pontifikát, jak uvádí Tornielli, „je to poselství milosrdenství“.

Loni vyšlo najevo, že papež myslí i na věci poslední, nechal například zjednodušit ceremoniál papežského pohřbu. On sám si přál spočinout ve své oblíbené římské bazilice Santa Maria Maggiore a před pohřbem nechtěl nechat vystavit své tělo na katafalku mimo rakev, jak bývalo zvykem.

V době pondělní uzávěrky KT nebyl ještě znám termín pohřbu. Podle pravidel se má konat do devíti dnů od úmrtí. Konkláve k volbě nástupce pak má být svoláno mezi 15. až 20. dnem od smrti papeže. Kardinálů-volitelů (pod 80 let, což se netýká kardinála Dominika Duky) je nyní 135. Kromě 25 je už jmenoval právě František a mnoho z nich je neevropských.

Prohlášení biskupů

Česká biskupská konference se s bolestí nad odchodem papeže Františka připojuje k celé katolické církvi a s vděčností vzpomíná na jeho život a pontifikát. Papež František byl pastýřem s otevřeným srdcem, mužem dialogu, pokoje a milosrdenství. Jeho pontifikát se vyznačoval důrazem na solidaritu a blízkost lidem. 

Vděčně vzpomínáme na modlitby a slova povzbuzení, která zazněla v jeho pozdravu při příležitosti Národní pouti do Říma v březnu 2025. Při vzpomínce na jeho odkaz se v těchto dnech v modlitbě spojujeme se všemi, kdo truchlí nad odchodem Svatého otce, a prosíme Pána, aby ho přijal do své náruče a odměnil ho za jeho věrnou službu. Zároveň vyzýváme věřící v České republice k modlitbě za církev, která vstupuje do období sedisvakance, a za kardinály, kteří se připravují na volbu nového papeže. 

Na památku papeže Františka se dnes 21. dubna ve 12.00 rozezněl zvon Zikmund ve svatovítské katedrále. Zádušní mši svatou (rekviem) za zesnulého papeže bude v pátek 25. dubna v 18.00 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha slavit apoštolský nuncius v České republice arcibiskup Jude Thaddeus Okolo. Za ČBK Jan Graubner, arcibiskup pražský a předseda ČBK