Při posledním listopadovém plenárním zasedání americké biskupské konference v Baltimoru poslali papeži Lvu XIV. dopis s vylíčením aktuální situace. Uvádějí v něm, že po celých Spojených státech migrující bratři a sestry (mezi nimi řada katolíků) čelí kultuře strachu, váhají opouštět své domovy, a dokonce se obávají chodit do kostela, aby nebyli zadrženi. Biskupové papeže ujišťují, že jsou sjednoceni ve znepokojení nad jejich osudem a že budou nadále stát po jejich boku. A dodávají, že podporují bezpečné státní hranice i prosazování zákona, ale nemohou zůstat zticha, jsou-li oslabována práva na svobodu vyznání a na spravedlivý proces.

Na druhý den zasedání vydali biskupové Zvláštní prohlášení k migraci, navazující na zmíněný dopis papeži. V prohlášení dále vyjádřili své znepokojení současným stavem veřejné debaty a očerňováním imigrantů, ale také obavy z podmínek v detenčních centrech a z nedostatečného přístupu k pastorační péči. Navzdory předsudkům oceňují přínos imigrantů pro blaho národa. Pozvedají hlas na obranu Bohem dané lidské důstojnosti a naléhají na přijetí smysluplné reformy imigračních zákonů. V závěru prohlášení uvádějí vzkaz určený imigrantům: „Stojíme při vás ve vašem utrpení, protože když trpí jeden úd, trpí všechny.“ A dodávají, že „se staví proti bezohlednému hromadnému vyhošťování lidí“.

Prohlášení svědčí o mimořádné naléhavosti a hlubokém znepokojení biskupů danou situací. Takovouto formu protestu volí jen velmi zřídka. Naposledy přijali prohlášení v tomto režimu před dvanácti lety v reakci na vládní nařízení o povinném poskytování antikoncepce. K přijetí totiž stanovy vyžadují dvoutřetinovou většinu přítomných biskupů. Tentokrát hlasovalo pro 216 hlasů, pět bylo proti a tři se zdržely. Na straně imigrantů stojí i silní konzervativci. Ostatně toto plenární shromáždění zvolilo novým předsedou arcibiskupa z Oklahoma City Paula S. Coakleyho, jenž je za konzervativce považován.

S podporou papeže

Obě vyjádření biskupů reflektují dvě důležité skutečnosti. Zaprvé jsou to výzvy, které učinil papež Lev XIV. na jejich adresu. Na začátku října se biskup Mark J. Seitz z El Pasa v Texasu setkal s papežem na soukromé audienci a předal mu dopisy imigrantů z celých USA. Některé příběhy jsou skutečně silné a strach imigrantů je, slovy biskupa Seitze, stejně velký, jako prožívali lidé pod tyranskými komunistickými režimy. Pro mnohé imigranty představuje návrat např. do Afghánistánu, Venezuely či na Kubu vážné ohrožení a nebezpečí. Lev XIV. na zprávy zareagoval s tím, že církev tváří v tvář nespravedlnosti nemůže mlčet. Nebylo to poprvé, kdy papež zmínil, že by se vedení církve ve Spojených státech mělo více zapojit do jednání o osudu imigrantů.

Zadruhé je to omezování náboženské svobody imigrantů. Velkou kritiku vzbudilo odmítnutí přístupu pastoračním pracovníkům včetně kněží do zařízení, kde jsou imigranti zadržováni. Biskup Kevin Rhoades, který je mj. poradcem vládní Komise pro náboženskou svobodu, odpověděl v e-mailu zpravodajské agentuře Religion News Services, že náboženská svoboda imigrantů, která je součástí jejich lidské důstojnosti, se musí respektovat. Paradoxně Komisi pro náboženskou svobodu zřídil Trump s cílem garantovat náboženské svobody. Nyní je to právě jeho administrativa, která je porušuje. Na začátku listopadu k dotazu novinářů okomentoval situaci i papež: „Myslím, že je třeba hluboce se zamyslet nad tím, co se děje. Mnoho lidí, kteří tam žili po léta, aniž způsobovali problémy, je současnými událostmi hluboce zasaženo.“

Ve strachu ze zásahů Migrační a celní služby (ICE) žije teď v USA i mnoho katolíků, řada z nich totiž přišla z Latinské Ameriky. Podle dat Pew Research Center je mezi americkými katolíky 29 % imigrantů a dalších 14 % představují jejich děti. Osm z deseti hispánských katolíků se narodilo mimo území USA. Problémy proto nyní nastaly i v některých seminářích, odkud odcházejí seminaristé, a to i přes snahu biskupů ochránit jejich statusový režim. ICE už také zadržela v Texasu kněze episkopální církve, který pochází z Keni. Podle aktuálních demografických studií je deportací ohroženo více než deset milionů křesťanů. Zhruba 24 % všech kněží se narodilo mimo USA. Ostatně i Lev XIV. jmenoval několik biskupů narozených mimo USA, jako jsou Michael Pham původem z Vietnamu, Pedro Bismarck Chau z Nikaraguy a Simon Peter Engurait z Ugandy.

Nepřípustný hon na přistěhovalce

Bez ohledu na náboženský původ znepokojuje biskupy nerespektování lidské důstojnosti zadržovaných. Biskupové podporují úsilí o zabezpečení státních hranic a deportaci nelegálních přistěhovalců odsouzených za závažné trestné činy. Ale jak zaznělo v kázání kardinála Roberta McElroye u příležitosti 111. Světového dne migrantů a uprchlíků, realita, jíž čelí nejen ve své washingtonské arcidiecézi, ale v celé zemi, je zcela odlišná. Ze strany vlády jde o komplexní kampaň, jejímž cílem je vykořenit miliony rodin a tvrdě pracujících mužů a žen, o kampaň založenou na strachu a teroru.

Americká vláda zdůvodňuje tažení tím, že chce zaručit bezpečnost. Je pravda, že tito lidé nemají řádné doklady. Imigrační zákony jsou ovšem velmi komplikované a nevyhovující. Biskupové proto znovu apelují na přijetí nových, spravedlivějších zákonů.

Podstatou je však něco jiného. Zadržováni jsou lidé, kteří řádně pracují, založili rodiny a nemají žádný záznam v evidenci trestů. Hon na imigranty má totiž především odvrátit pozornost od jiných závažných problémů ve společnosti. Imigranti se tak stali skupinou, proti níž může Trump obracet hněv nespokojených občanů. Je zde ponižována lidská důstojnost imigrantů a poškozovány jejich lidská práva včetně náboženských svobod – a to jsou důvody, proč se na jejich obranu postavili prakticky všichni američtí biskupové.

Autorka je právnička a ekonomka.