Výjimečnou výstavu otevřelo Národní muzeum ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Až do 15. října je zde k vidění 900 unikátních středověkých exponátů – z toho některé vůbec poprvé. Zapůjčilo je sedmdesát institucí a do výstavní podoby je poslední tři roky pomohly připravit stovky lidí.

Expozice vůbec poprvé vypráví kompletní dějiny nejstarší a nejdéle vládnoucí dynastie v Českých zemích: od legendy o kněžně Libuši a oráči Přemyslovi povolaném na knížecí stolec až po její zánik zavražděním Václava III. a následný odkaz v době Lucemburků (tj. od 8. do 14. století). Nepodává suchý přehled panovníků a dat, nýbrž poutavý příběh, v němž nechybí střety, válečné konfl ikty ani proměna duchovního světa (např. u relikvií a liturgických předmětů spojených s kultem sv. Václava a bratrovrahem Boleslavem). A významnou roli připisuje ženám (za všechny jmenujme sv. Anežku).

„Kníže Bořivoj založil Pražský hrad před více než tisíci lety. Právě Přemyslovci položili základy tomu, že je dnes nejdéle fungujícím sídlem hlavy státu,“ vyzdvihl Pavel Vyhnánek, ředitel Správy Pražského hradu, která na výstavu zapůjčila přes 90 předmětů, z nichž většina nebývá běžně k vidění (např. textilie z Ludmilina hrobu).

K nejvýznamnějším artefaktům patří románský sarkofág z Vyšehradu, který pravděpodobně ukrýval tělo Vratislava II. nebo jeho syna Soběslava I., pohřební látky sv. Ludmily z 10. století, tj. jedny z nejvzácnějších tuzemských raně středověkých textilií, dále meč a osobní prsten Přemysla Otakara I., který prosadil dědičný královský titul a upevnil postavení Přemyslovců v českých zemích, nebo pohřební klenoty Přemysla Otakara II., jehož říše už sahala od Čech až k Jadranu, ovšem padl v bitvě na Moravském poli (1278).

„Sice jsem vystudoval historii a něco o Přemyslovcích vím, ne vždy si ale dokážu vybavit mnohé důležité detaily. A právě tato expozice umožňuje zachytit jejich příběh v souvislostech,“ ocenil ředitel muzea Michal Lukeš při zahájení výstavy v působivém prostoru, který replikuje slavnou znojemskou rotundu sv. Kateřiny s vyobrazenými členy rodu.

Vytvořili svět, jak ho známe dnes

„Přemyslovci zformovali svět, jak ho známe – vytvořili síť měst, ve kterých dnes žijeme,“ podotkl garant výstavy Jiří Militký. Ta zachycuje také tehdejší každodennost – obchod, řemeslnou výrobu, umění a vzdělanost. Návštěvníci uvidí šperky, zbraně, mince i poklady, pečetidla, knihy atd.

Výjimečná je mj. královská koruna ze Slezské Středy v Polsku, nalezená náhodou na skládce. Patřit mohla Elišce Přemyslovně, Elišce Rejčce či některé z lucemburských královen. Doposud nevystavený byl např. Poklad z Hudčic (cca 970), který přibližuje počátky ražby mincí v Čechách, nebo šperky z přemyslovských pohřebišť. Mezi nejstarší exponáty patří souprava ozdob avarských opasků z 8. století nebo ukázky Alexandreidy a německých rytířských eposů – jedny z nejstarších dochovaných textů u nás. Vzácně dochovaný je třeba i křestní oděv panovnického novorozence ze 13. století.