Zástupci Generace Z (narození mezi lety 1997 a 2012) jsou „digitální domorodci“: jakoby už na svět přišli s mobilem v ruce. Nové technologie ovlivnily jejich způsob komunikace, vzdělávání i volný čas. Preferují rychlou a efektivní komunikaci přes textové zprávy, sociální sítě (Instagram, TikTok) a videohovory v aplikaci WhatsApp.

„Zetka“ žijí svůj život online a okamžitě sdílejí své myšlenky. Internet mají všude s sebou. Důraz kladou na autenticitu, různorodost, rovnost a individuální přístup, dočteme se v sociologických výzkumech.

Každá nová vlna dospívajících si vytváří vlastní komunikační styl. Generace Z je ovlivněna angličtinou a její způsob vyjadřování je plný kreativních výrazů, internetových zkratek a memů, tedy obrázků, videí či vět, které se rychle šíří. „Mládež potřebuje svůj vyjadřovací kód. Je pro ně vítané, aby jim ostatní nerozuměli, podobně jako to měli generace před nimi. Bojovat proti anglicismům by bylo marné a ztěžovalo by nám to komunikaci,“ říká jazykovědkyně Michaela Lišková z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR pro Český rozhlas.

Učitelé s tím počítají. „Přecházejí z češtiny do angličtiny, říká se tomu code switching. Vědí, že v hodinách českého jazyka tak mluvit nemohou, a když jim to ujede, upozorním je. Chtějí se odlišit od starší generace,“ odpovídá pro KT Josef Valenta, který vyučuje češtinu a latinu na Biskupském gymnáziu v Brně, a pokračuje: „Mají slovní zásobu z počítačových her a ze sociálních sítí. Mnozí už třeba nečtou česky, ale pouze v angličtině. Vedu je, aby přemýšleli o tom, co říkají. Musíme rozlišovat, jak a v jakých situacích jazyk používáme.“

To studentům Valenta ukazuje na příkladu s oblečením. „Do hospody s kamarády bych nešel v obleku, ale vezmu si tam rifle a tričko. Ale na oficiální akci k panu prezidentovi nebo biskupovi se obleču formálně.“ Učitel humanitních studií z pražského Gymnázia Jana Keplera, překladatel a bývalý novinář Robert Müller v tomto duchu reaguje: „Je tedy třeba ‚fílovat‘, že oni mluví jazykem svýho kmene spíš mezi sebou, na mě se obracejí už v překladu.“

Počeštěná anglická slovesa jsou např. skipnout (skip – přeskočit), joinout (join – přidat se), missnout (miss – promeškat) nebo leavnout (leave – odejít).

Být misionářem generace Z

Naučit se jazyk mladé generace a tím se jim přiblížit může být pomocí pro učitele, vychovatele, rodiče i prarodiče a pro všechny, kdo s nimi pracují. A to i v případě, když chceme mluvit o víře a Bohu. „Jejich jazyk je totiž natolik jiný, jako bychom my četli Bibli kralickou, vrcholné dílo humanistické češtiny z 16. století,“ říká s nadsázkou vedoucí jednoho z mládežnických táborů.

Misionář generace Z nemusí cestovat na druhou stranu zeměkoule, ale může vstoupit do světa mladých lidí na sociálních sítích. Když se jejich jazyk naučí, může mezi nimi šířit evangelium. Podobně jako šířili křesťanství u Slovanů na Velké Moravě svatí Cyril a Metoděj. I když se mezi sebou dnešní mladí lidé baví jinak, a navíc se o nich mluví jako o sněhových vločkách, co nic nevydrží, svět druhých je zajímá. „Je potřeba se na tuhle generaci podívat jinou, pozitivnější optikou. Oni jsou citliví, empatičtí, více emocionální. Je v nich ohromný potenciál. My jsme takoví nebyli,“ konstatuje třeba sociální psycholožka a pedagožka Dagmar Lukavcová ve zdravotnickém podcastu Neklepat.

Mezigenerační sblížení

Děti učí prarodiče používat nové technologie, ti s nimi zase sdílejí své životní zkušenosti. Sblížení může napomoci následující překlad úryvku z evangelia. Anebo se jen podívejte, jak by dnes vypadala v „řeči jejich kmene“ slavná úvodní scéna z Macha a Šebestové (vlevo), jak už nějakou chvíli koluje slavné předělané video po sociálních sítích.