Podle různých průzkumů posledních let je sice zřejmé, že počty čtenářů mírně klesají, ale rozhodně se není možné bavit o tom, že by děti a mladí lidé přestali číst. Mnohem reálnějším popisem současné situace je, že lidé čtou jiné žánry, novým způsobem a v novém formátu, než na jaký byly zvyklé předchozí generace.

Tyto změny jsou přirozeným důsledkem digitalizace informačního světa, včetně rozvoje internetu a sociálních sítí. A tak dnes máme čtení spojeno nejen s papírovou knihou, ale také s mobilním telefonem, s počítačem nebo notebookem. Součástí čtecích návyků tak není jen psaný text, ale i audioknihy, příběhy v aplikacích či kombinace textu a obrazu (třeba tzv. grafické romány). Vznikla úzká propojení světa knih se světem filmu, počítačových her, youtuberových podcastů nebo celou fanouškovskou komunitou, tzv. fandomem (viz slovníček).

Čtení má děti bavit

Jednou z největších změn je přizpůsobený styl psaní. Digitální svět, obrovské množství informací, tlak na výkon a naše návyky spojené se scrollováním (rychlým posouváním textů, obrázků či videí) kladou velký nárok na nově vznikající četbu: musí rychle zaujmout a být svižná. Čtenáři proto dnes upřednostňují texty spíš krátké, vizuální, se silným tempem a emocemi – tedy takové, které umožní rychlé ponoření do děje.

Mezi nejčtenější literární žánry tak patří komiksy a manga, literatura pro mladé dospělé (Young Adult), fantasy a romantasy (viz slovníček). Podle speciální pedagožky Marie Podvalové z projektu Mravenčí chůva nic z toho není špatně. Každá četba je cestou k dalšímu čtení, i k tomu hlubokému. Nejdůležitější je, aby děti ta cesta bavila. Pak je rozvíjí, umožňuje jim poznávat svět a zlepšuje jejich možnosti dalšího vzdělávání.

Mravenčí chůva

Bavíme-li se o poklesu počtu čtenářů, stojí za zamyšlení jeho příčiny. Michal Štefan, učitel na prvním stupni ZŠ v Litoměřicích, za tu největší považuje chybějící pozitivní příklad rodičů: „Není zde ten dospělý, který hltá stránku za stránkou. Když dítě nevidí vzor, těžko chápe, proč by samo mělo číst.“ Podle Petry Fojtíkové z Masarykovy univerzity existují kromě tohoto důvodu další dva: chybějící vhodné knihy a nízké čtenářské sebevědomí.

Chybějícími knihami se nemyslí, že by takové neexistovaly, ročně totiž pro děti vychází kolem 2 500 nových titulů, ale myslí se tím, že je velmi těžké se v nich orientovat. Děti, mladí lidé, ale ani dospělí nevědí, kterou knihu vzít do ruky. Dobrou pomocí zde může být již zmíněný projekt Mravenčí chůva. Ten na svých webových stránkách nabízí možnost odebírání newsletteru, který pravidelně přináší tipy na současné kvalitní a atraktivní knihy pro všechny čtenářské úrovně.

Dalším inspirativním projektem je třeba Čtení dětem na stránkách Knihovny.cz, který obsahuje seznamy vybraných titulů pro různé věkové kategorie (od předškoláků po 9. třídu). Jsou zde jak zcela nové tituly, tak léty prověřená klasika.

Molekuly čtení a „čtemetry“

Zdá se to jako malichernost, ale není: děti a mladí lid é si často nevěří, že budou schopni knihu přečíst nebo že jí budou rozumět. Proto po ní raději ani nesáhnou. Zkušenost naštěstí ukazuje, že vztah ke knize se v průběhu života může měnit bez ohledu na věk. A tak například už zmíněný pedagog Michal Štefan doporučuje: „Číst různorodé texty, číst často, číst kvantum textů.“ Podle něj není třeba lpět na kvalitě čtení, ale lze věřit tomu, že množství přečteného textu s sebou jistou čtenářskou gramotnost postupně přinese.

Jedním z projektů, který právě s postupným zvyšováním čtenářského sebevědomí pomáhá, jsou tzv. Molekuly čtení. Jde o metodu úrovňového čtení podporující děti v jejich čtenářských začátcích. Sada celkem sta tenkých knížek rozdělených do dvaceti úrovní (od knížek beze slov až po knížky s komplexními texty) umožní dítěti vybrat si nejen úroveň, kde se cítí dobře, ale i žánr, který ho baví. Každá nová úroveň se pak stává motivací.

Zajímavým počinem, jenž v sobě spojuje pomoc s výběrem knih na straně jedné a s čtenářským sebevědomím na straně druhé, je Čtenářský metr třinecké knihovny. Jde o aplikaci, která přináší knižní tipy knihovníků, pedagogů a odborníků a kde se přečtená kniha označí jako jeden čtemetr. S každým takovým čtemetrem o stupínek povyroste postavička, která k této aplikaci patří.

Malý čtenářský slovníček

Romantasy 

Složenina slov romance a fantasy. Žánr, který spojuje prvky romantismu (lásky, vztahů a emocionálních prožitků) s prvky fantasy (magických, nadpřirozených a fantastických světů). 

Young Adult 

Literatura určená pro dospívající mladé lidi přibližně ve věku 12–18 let (čtou ji ale i dospělí). Charakterizují ji intenzivní emoce, identita, traumata, společenský tlak, náročné vztahy a dospívání z pohledu teenagera. 

Manga 

Kreslené, většinou černobílé, japonské komiksy nebo grafické romány. Vyznačují se specifickým stylem kresby (velké oči, detailní účesy) a čtou se zprava doleva. Často slouží jako předloha k animovaným filmům a seriálům zvaným anime. 

Fandom 

Komunita fanoušků kolem oblíbeného příběhu, světa, hry, knihy, filmu či kapely. Společně o tom, co mají rádi, diskutují, sdílejí obrázky, vytvářejí vlastní příběhy, sledují teorie, sbírají předměty, chodí na akce, pořádají „cosplay“. 

Cosplay 

Z anglického costume play neboli kostýmová hra. Jde o populární koníček a subkulturu, kdy se lidé převlékají za své oblíbené postavy a napodobují jejich chování. Své kostýmy si vytvářejí sami. 

Zpracováno podle slovníků Oxford English Dictionary a Cambridge Dictionary.