17. 5. 2011
|Vydání: 2011/21 Otevřené kostely, 17.5.2011
Dvanáct mrtvých křesťanů. Dvě stovky zraněných. Dva vypálené kostely. To je výsledek řádění pěti set muslimských fanatiků, tzv. salafů, kteří v minulém týdnu napadli koptské a pravoslavné křesťany na okraji Káhiry.
„Vtrhla sem skupina mužů a začali střílet. Pak zamířili k jednomu pravoslavnému kostelu a podpálili ho. Následně vypukly střety, protože sem přišli křesťané z ostatních čtvrtí,“ popisoval situaci z místa neštěstí italský misionář v Egyptě P. Luciano Verdoscia. Další den se útok opakoval. Nakonec armáda přece jen zatýkala a na 190 útočníků hodlá postavit před vojenský soud. Muslimští útočníci se obhajují záměrem osvobodit křesťanskou dívku, která konvertovala k islámu. „Jednalo se samozřejmě o výmysl, který však vedl k agresivnímu výpadu za použití střelných zbraní a hořlavin,“ glosuje uvedený důvod útoku P. Verdoscia. Podle něho je vlastní příčina tohoto chování jiná: nevědomost a chudoba. Jak říká, na Blízkém východě velká část lidí nemá žádnou kulturu ani ekonomické možnosti, a tito lidé pak nacházejí svou identitu v náboženské vyhraněnosti, která se pro ně stává vším.
CHCEME ODTUD PRYČ!
„Salafové představují jeden proud islámu a v současnosti jsou v menšině,“ vysvětluje Ugo Tramballi, káhirský korespondent deníku Il sole 24 Ore. Podle něj jde o ultraortodoxní hnutí, které má cíle zhruba stejné jako Al-Káida, tj. vytvořit na Středním východě chalífát (muslimský státní útvar) středověkého typu – jako za časů Mohameda a prvních chalífů. Dříve salafové veřejně nevystupovali, objevili se až při demokratické revoluci, která přinesla svobodu všem – včetně extremistů. Podle Tramballiho však „naprostá většina egyptských muslimů považuje Kopty (místní křesťany) za rovnocenné egyptské spoluobčany“. Ti se však přesto bojí a hodlají zemi opustit. „Chceme odtud pryč! V tomto regionu už nechceme déle zůstat, už se zde necítíme bezpečni“ – takové a podobné výpovědi jsou podle Johna Pontifexe, mluvčího pomocného díla Kirche in Not, v zemi u Nilu slyšet poměrně často. „Po odstavení prezidenta Mubaraka uvízl Egypt v krizi vlastní identity. Otázkou je, jakou roli ve zdejším zákonodárství sehraje šaría,“ míní Pontifex. Zejména v posledním měsíci podle něj muslimští fanatici, kteří byli za Mubarakovy vlády potlačeni, doslova „vypučeli“ ve všech koutech této země.