28. 7. 2015
|K výstavám svých fotografií měl Daniel Reynek ambivalentní vztah: pokud byly připraveny citlivě, vítal je, zároveň se kulturního provozu stranil, jak to jen šlo. Retrospektivní výstava jeho snímků, kterou nyní hostí jindřichohradecké Muzeum fotografie, by se mu ale určitě líbila.
Vydání: 2015/31 Skauti z celého světa v Japonsku, 28.7.2015, Autor: Aleš Palán
Příloha: Perspektivy 31
Tři sály a dlouhá chodba představují Daniela Reynka (1928–2014) jako svébytného fotografa, inspirovaného krajinou domovského Petrkova, zvířaty, a co se způsobu vidění týče – zejména jeho tatínkem, básníkem a grafikem Bohuslavem Reynkem. Jakkoli je toto spojení otce a syna zřejmé, výstava ho ukazuje novátorským pohledem. Kurátor František Nárovec divákovi předložil vedle sebe vybrané grafiky Bohuslava a fotografie Daniela Reynka. Vytvořil tak inspirativní dvojice, které spolu souzní, doplňují se, doslova si povídají. Daniel Reynek reagoval na otcovu poetiku po svém, rozvíjel ji, ale nekopíroval. Rodinné souznění, jaké roky panovalo na petrkovském statku, kde Reynkovi žili, se tak nyní přeneslo do Jindřichova Hradce. Prostřednictvím fotografií mohou návštěvníci muzea nahlédnout i za hranice umění, do soukromí, a to při respektování jeho intimity.
Další novinkou jindřichohradecké výstavy jsou paradoxně ty nejstarší snímky. Kurátor výstavy nově nalezl negativy Danielových snímků z mládí, kdy fotograf ještě neskládal ze dvou pozitivů své snové barevné koláže, nýbrž fotil černobíle. Už tehdy ale nevšedním způsobem zobrazoval reálie všedního dne. Motýl na ruce, kočka v okně, Bohuslav Reynek s kozami na pastvě… Tyto a další dosud neznámé snímky si před nynějším zveřejněním vyžádaly hodiny poctivých retuší, natolik byly nalezené negativy poškrábané a poničené. Díky nim si však můžeme fotografování Daniela Reynka představit v průběhu desetiletí a spatřovat, co se měnilo, i konstanty, které přetrvaly: niternost, jemnost a zájem o detail, který byl vždy nadřazen celku.
Výjimečnou výstavu doprovází katalog, o němž bychom snad mohli mluvit jako o monografii. Velký formát, kvalitní reprodukce fotografií starších i novějších, doprovodné texty, grafika respektující charakter jednotlivých děl… Návštěvník si může zakoupit i sérii pohlednic.
Daniel Reynek začal fotografovat už někdy ve čtyřicátých letech 20. století. Více vystavovat začal až v průběhu posledního desetiletí svého života. Ta erbovní výstava přišla ovšem až necelý rok po jeho smrti. Ten, kdo Daníka, jak se mu říkalo, nezažil, ho může poznat nyní. Opravdu poznat, nejen se podívat na stovku jeho snímků.
Výstava v Muzeu fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci trvá až do konce letošního roku.