Vydání: 2020/2 Koledují ve vlaku i v divadle, 7.1.2020, Autor: Tomáš Kutil

Řada z nás má zkušenost s tím, jak modlitba proměňuje život a dává správný pohled na věci a lidi kolem nás. Zároveň je ale v ruchu dnešního světa stále těžší zklidnit se, zastavit a věnovat čas Bohu. A jen chtít někdy nestačí. Chceme se modlit, ale nedaří se nám to. To však není nic nového. Aby se uměl před Pána správně postavit, prosí už sv. Augustin ve svém Vyznání: „Nauč mě, Otče, hledat tě. Před blouděním mě ochraňuj, ať nikoho a nic při tom hledání než tebe nepotkám.“ Svou prosbu končí velmi nadějně: „Budu-li hledat tebe jen, pak tebe, Otce, naleznu“ (Vyznání XI, 22).
Podle papeže Františka je při modlitbě zásadní postoj našeho srdce. „Modlit se můžeme jedině tak, že staneme před Bohem, jak na tom právě jsme. Ne arogantně a pokrytecky,“ zdůrazňuje v jedné ze svých katechezí a pokračuje: „Všichni jsme strháváni ukvapeností denního rytmu, často se honíme za senzacemi, jsme ohromováni a zmateni. Je nezbytné učit se nacházet cestu ke svému srdci. Obnovit hodnotu důvěrnosti a ztišení, neboť tam se s námi setkává Bůh a promlouvá k nám. Jedině vyjdeme-li odtud, můžeme se setkat s druhými a mluvit s nimi.“ Pojďme v novém roce to tak zkusit.