Vydání: 2008/35 Máme doma prvňáčka, 26.8.2008, Autor: Klára Páleníková

Příloha: Doma

„Seznamování přes inzerát je pod moji důstojnost. Muž má být trochu lovec, má si umět poradit, a ne anonymně vyhledávat mezi inzeráty.“
Dvaadvacetiletý Marek má v tomhle jasno: o „dívku přes inzerát“ by v žádném případě nestál. V seznamkách jsou ostatně podle něj stejně jen ty holky, které nikdo nechtěl.
O rok mladší Filip se na to dívá jinak. Pokládá se za tak nesmělého, že by snad vůbec nedokázal dívku oslovit. Proto se rozhodl vyzkoušet seznamku. A protože je křesťan, tak křesťanskou. „Rád bych si našel hodné děvče, se kterým si budu rozumět. Je jasné, že se budu muset setkat s řadou holek, představovat se jim, a to vyžaduje také nějakou odvahu. Pro mě je to ale takhle mnohem jednodušší.“ Filip věří, že nakonec tu pravou najde. Ostatně jako každý, kdo si tímto způsobem začne hledat partnera.
Jací lidé využívají služeb seznamovacích agentur? Ti, kteří mají málo příležitostí vhodného partnera oslovit – třeba kvůli svému pracovnímu vytížení. Nebo ti, kteří bydlí na venkově a nikoho vhodného zde zkrátka ani nemohou potkat. Záleží také na věku: kolem dvacítky je nezadaných poměrně hodně, postupem času jich ubývá. „Do třiceti let mají lidé většinou dost příležitostí k seznámení. Po třicítce počet potenciálních partnerů – zejména mezi křesťany – klesá,“ říká na základě zkušeností z provozování křesťanské seznamky Noemi její vedoucí Jan Vítek. Nejvíce klientů mají ve věku dvacet až čtyřicet let.
Jednou z forem „zprostředkovaného“ seznamování je internet. Využívají ho středoškoláci i vysokoškoláci, lidé, kteří s ním pracují, pro programátory je to například zcela běžná – možná vůbec nejběžnější – forma komunikace.

Ahoj, hledám holku
Kromě nejběžnějších seznamovacích portálů existují i křesťanské internetové seznamky. Kromě již zmíněné Noemi (www.noemka.com) jsou nejznámější stránky www.katolik.cz – tento informační portál obsahuje rubriku seznámení na adrese seznamka.katolik.cz. Objevují se i pokusy založit si seznamku na osobních internetových stránkách – jejich úroveň, a někdy i motivace, ale bývá různě kvalitní.
„Ahoj, hledám holku na trvalý vztah a později rodinu. Jsem člověk veselé povahy, chápající a objetavý a veselé povahy, popravdě někdy dost ukecaný,“ píše jeden z adeptů seznámení a pravopisnými chybami přitom na sebe prozrazuje možná víc, než tuší. Jednadvacetiletá Kačenka na to jde od lesa, přesněji řečeno od kulturního festivalu Otevřeno Jimramov: „Ahojky, není tu někdo třeba z okolí Poličky či někde odjinud z Vysočiny, kdo by jel na festival Otevřeno Jimramov? Samotné se mi nějak nechce. Tak kdyby se našel nějaký fajný kluk...“
Kromě obvyklých rubrik kraj, věk či výška se v křesťanských seznamkách objevuje kategorie církev. Neznamená to však, že by tyto portály (až na výjimky) byly určeny výhradně křesťanům. „Najít si vhodného partnera je pro řadu lidí bolavá záležitost. Někteří jsou už sami třeba deset let, chtěli by se oženit nebo vdát, ale zatím se jim nepodařilo najít si někoho vhodného,“ podotýká Jan Vítek ze seznamky Noemi.
Seznamování pomocí internetu má ale i svoje úskalí. „Teď o prázdninách jsem se snažila pomocí internetu s někým seznámit. Se dvěma kluky jsem se sešla a došla k názoru, že takové pokusy jsou naprostá blbost. Většina lidí, kteří píší do seznamky, jsou úplně jiní, než o sobě tvrdí, a většinou mají nějaký problém, pro který se seznamují právě tímto způsobem. Alespoň ti, které jsem potkala, byli pro normální život nepoužitelní,“ vypráví devatenáctiletá Tereza. I ona zná ale výjimky. Její kamarád se po dvou letech „internetového seznamování“ potkal s dívkou, do které se upřímně zamiloval. „Už jsou pár měsíců spolu a neznám šťastnějšího člověka,“ závidí Tereza.

Jeden pobyt, jeden pár
Něco pěkného si o sobě může vymyslet nejen uživatel internetové, ale i klasické dopisové seznamky. Existuje ovšem způsob, jak svůj protějšek poznat opravdu důkladně a proniknout za případnou masku. Řeč je o seznamovacích pobytech. Noemi jeden takový právě nyní pořádá na Šumavě.
Na akci se přihlásilo sedmdesát nezadaných, svobodných křesťanů. Jezdí na kolech na výlety, chodí pěšky po Šumavě a večer mají společný program, na kterém se mohou poznat a spřátelit. Případně se i zamilovat.
„Samozřejmě ne všechny páry, které spolu začnou kamarádit nebo chodit, spolu vydrží a vezmou se. Ale v průměru bych řekl, že z každého našeho pobytu nějaký ten manželský pár vznikne,“ raduje se Jan Vítek. Na seznamovacích pobytech je možné si nalézt i přátele. Díky nově získaným kontaktům se mohou lidé propojit s dalšími skupinkami věřících. A partnera si jednou najít třeba jejich prostřednictvím.
„Snažíme se zdůrazňovat, že nejdůležitější je osobní vztah s Bohem. Když budou lidé žít svůj křesťanský život opravdově, půjde jim vše snadněji. Bůh má přece jen lepší možnosti přivést jim někoho vhodného do cesty,“ uzavírá Jan Vítek.