3. 12. 2024
|Lešení bude kolem Notre-Dame stát ještě několik let, ale od tohoto víkendu bude pařížská katedrála v provozu. Po více než pěti letech od požáru, který ji zachvátil 15. dubna 2019, v pondělí Svatého týdne.
Zcela poprvé mohli lidé do obnovené katedrály nahlédnout prostřednictvím kamer minulý pátek, kdy si ji přišel prohlédnout prezident republiky Emmanuel Macron, aby poděkoval tisíci řemeslníkům (poprvé bez přileb na hlavách), kteří obnovili 860letou katedrálu.
Výjimečná byla „stavba století“ hlavně šibeničním termínem. Prezident po požáru slíbil, že do pěti let se gotický chrám opraví a bude ještě krásnější. Odborníci kroutili hlavami, vždyť se tehdy ani nevědělo, zda nespadne. Tento víkend se však slib stane skutečností.
„Každého překvapí samotná architektura. Prostor vypadá větší, protože se vyjasnil. NotreDame získala své původní barvy a vypadá prostornější. Nový liturgický mobiliář – oltář, křtitelnice aj. – a prohlídková trasa povedou k objevování židovsko-křesťanské víry přes příběhy Starého a Nového zákona či životy svatých pařížské církve,“ láká k návštěvě pařížský arcibiskup Laurent Ulrich (rozhovor o proměně s rektorem katedrály Olivierem Ribadeauem Dumasem jsme přinesli v KT 2, dostupný je nově i na webu katyd.cz).
Stavba Notre-Dame trvala 182 let a ukončena byla roku 1345. Na délku měří 130 m, je široká 50 m a vysoká 35 m. Vejde se do ní na 9 000 lidí. Nový krov se skládá z 2 000 stoletých dubů a nahradil ten shořelý ze 13. století; vznikl starou technikou, kdy byly dvanáctimetrové trámy opracovávané sekerami. Nová je i věžička, tzv. sanktusník, se zlatým kohoutem na špici, která se zřítila ze své bezmála stometrové výšky. Vápencové zdi jsou očištěny a osvětluje je 13 lustrů z obnovy z 19. století architekta Viollet-le-Duca. Tehdy zájem o chátrající katedrálu vyvolal Victor Hugo slavným románem Chrám Matky Boží. Ve 23 dříve zešedlých kaplích je nyní možné na zdech rozlišit spoustu barev, nad nimiž jiskří vymalované hvězdné nebe. To vše za přispění 350 tisíc dárců ze 150 zemí světa. Vybralo se 843 milionů eur (21 miliard korun) a Česká republika přispěla půlmilionem korun ze sbírky vyhlášené ČBK.
Oprav se účastnilo více než dva tisíce stavebníků, sochařů, sklenářů, malířů, truhlářů, pokrývačů, architektů a jiných odborníků. Prezident republiky pro svůj ambiciózní cíl vybral velitele prací, sedmdesátníka a katolíka, generála Georgelina proslulého pracovním nadšením, ale i přímým jednáním.
Obtížný projekt oprav, na němž se musela domluvit spousta institucí, provázelo několik ran – ať už to byly obrovský problém jedovatého olověného spadu (400 tun), který se snesl na město po požáru, pandemie covidu nebo loňské nenadálé úmrtí generála Georgelina v horách pár dní před jeho 75. narozeninami. Nic z toho opravy nezhatilo.
Pravděpodobnou příčinou ohně, který zachvátil střechu, byl elektrický zkrat. „Takový požár už se nezopakuje,“ tvrdí nynější šéf stavby Philippe Jost. Katedrála byla vybavená nejnovější protipožární technikou – např. v případě ohně se do prostoru krovu rozpráší vodní oblak, jak popsal pro deník La Croix. Plameny naštěstí nezničily skvosty, jako obrovské rozety, zvony nebo vzácné největší francouzské varhany, jakkoli se osm tisíc píšťal muselo rozebrat a očistit od olověného prachu.
Na stavbě se potkávali lidé různých sociálních vrstev, míst i náboženství, shrnul Jost pro rozhlasovou stanici RTL: „Toto dobrodružství ukázalo na rozmanitost dnešní Francie. Naši lešenáři, kteří často pocházejí z Beninu či Konga, byli hrdí, že pracují na obnově katedrály. Mnozí z lidí na stavbě byli muslimové a oceňovali krásu i význam této katedrály, místa modlitby a úcty k Panně Marii. A všichni zde žijí v hrdosti a soudržnosti. To je možná jeden z pozitivních důsledků požáru. Pomáhá dodat zemi důvěru v její zdroje, schopnost sjednotit se a dosáhnout velkých věcí.“
Katedrála bude v zahajovacím provozu se třemi bohoslužbami denně až do Letnic 8. června. Proudit sem budou poutníci z francouzských diecézí i celého světa. První dny je nutno se pro vstup předem registrovat.